Tělovýchovná Spartakiáda v Berlíně

Tělovýchovná Spartakiáda v německé metropoli Berlíně v roce 1931 navazovala na předchozí konanou v roce 1928 v Moskvě v Sovětském svazu. Na berlínskou akci se vypravil také blíže nespecifikovaný počet mladých sympatizantů komunistického či obecně levicového hnutí z tehdejšího Československa. Většina z nich tuto cestu poté podnikla bez náležitých cestovních dokladů. Státní hranice překročili bez problémů, ale v Drážďanech se připletli do právě probíhajících mohutných dělnických demonstrací. Celkem 21 z nich, bylo 2. července 1931 zajištěno tamní policií. Po zjištění, že nemají platné cestovní doklady, byli někteří z nich odsouzeni k deseti dnům vězení. Následně došlo k jejich vyhoštění s doložkou doživotního zákazu vstupu na území Německa. Tamní Zemský kriminální úřad (Sächsisches Landeskriminalamt) o této skutečnosti neprodleně zpravil pražské Policejní ředitelství a rovněž tak i čs. generální konzulát v Drážďanech. Událost se zadržením čs. občanů měla ohlas i v tehdejším československém tisku. Neunikla například pozornosti sociálnědemokratického Práva lidu. To otisklo již 3. července 1931 článek Čeští komunisté na pomoc německým – Dvacet komunistů z Československa zatčeno při demonstracích v Drážďanech (1).

 

(1) Více ke spartakiádě i československé účasti na ní viz David MAJTENYI, Voják, interbrigadista a politik Bohuslav Laštovička (1905–1981) a jeho stopa v československé historii 20. století, diplomová práce, Praha 2018.  Hajo BERNETT, Sportpolitik im Dritten Reich, Schondorf bei Stuttgart 1971. Prokop BUREŠ Jan PLICHTA, Sport a tělesná kultura v čs. republice a cizině, Praha 1931.

Tělovýchovná Spartakiáda v Berlíně

Tělovýchovná Spartakiáda v německé metropoli Berlíně v roce 1931 navazovala na předchozí konanou v roce 1928 v Moskvě v Sovětském svazu. Na berlínskou akci se vypravil také blíže nespecifikovaný počet mladých sympatizantů komunistického či obecně levicového hnutí z tehdejšího Československa. Většina z nich tuto cestu poté podnikla bez náležitých cestovních dokladů. Státní hranice překročili bez problémů, ale v Drážďanech se připletli do právě probíhajících mohutných dělnických demonstrací. Celkem 21 z nich, bylo 2. července 1931 zajištěno tamní policií. Po zjištění, že nemají platné cestovní doklady, byli někteří z nich odsouzeni k deseti dnům vězení. Následně došlo k jejich vyhoštění s doložkou doživotního zákazu vstupu na území Německa. Tamní Zemský kriminální úřad (Sächsisches Landeskriminalamt) o této skutečnosti neprodleně zpravil pražské Policejní ředitelství a rovněž tak i čs. generální konzulát v Drážďanech. Událost se zadržením čs. občanů měla ohlas i v tehdejším československém tisku. Neunikla například pozornosti sociálnědemokratického Práva lidu. To otisklo již 3. července 1931 článek Čeští komunisté na pomoc německým – Dvacet komunistů z Československa zatčeno při demonstracích v Drážďanech (1).

 

(1) Více ke spartakiádě i československé účasti na ní viz David MAJTENYI, Voják, interbrigadista a politik Bohuslav Laštovička (1905–1981) a jeho stopa v československé historii 20. století, diplomová práce, Praha 2018.  Hajo BERNETT, Sportpolitik im Dritten Reich, Schondorf bei Stuttgart 1971. Prokop BUREŠ Jan PLICHTA, Sport a tělesná kultura v čs. republice a cizině, Praha 1931.