Světová odborová federace, SOF (World Federation of Trade Unions, WFTU, Féderation Syndicale Mondiale, FSM), prokomunistická odborová internacionála.
Světová odborová federace byla založena v roce 1945 jako součást protihitlerovské koalice a jejích snah o nové poválečné uspořádání světa. Sdružovala prakticky všechny významné odborové ústředny s výjimkou americké AFL. Jako všechny odborové internacionály sdružovala SOF kromě národních centrál i odvětvově vymezené svazy.
Když vedení SOF odmítlo podpořit Marshallův plán, založili reformisté v lednu 1949 novou mezinárodní ústřednu – Mezinárodní konfederaci svobodných odborů (International Confederation of Free Trade Unions, ICFTU). Později opustily SOF i další centrály, např. jugoslávská nebo čínská, když se jejich vlády dostaly do sporu se SSSR. Ze západoevropských zemí zůstávaly členem SOF jen dvě významné odborové centrály (francouzská CGT a italská CGIL), jinak její členskou základnu představovali v drtivé většině odboráři z východoevropských socialistických zemí (50% jen ze SSSR). Kromě toho SOF sdružovala i velký počet odborových organizací z třetího světa, pochopitelně nepříliš početných a silných. Tak se SOF stala vlastně jasně prokomunistickou organizací, pokračovatelkou Rudé odborové internacionály.
Československé odbory – Revoluční odborové hnutí – působily v SOF od samého počátku jako velmi aktivní člen. ROH poskytlo významnou pomoc při stěhování SOF z jejího prvního sídla v Paříži, odkud ji francouzská vláda vypověděla v roce 1951, do Vídně a 1956 z Vídně do Prahy, která zůstala sídlem sekretariátu SOF až do roku 2006 – bez ohledu na skutečnost, že Ministerstvo vnitra ČSFR odňalo r. 1991 SOF povolení mít sídlo na území republiky a vyvíjet zde činnost a že nové, demokratické odbory v Československu přerušily se SOF styky.
Rozpad SSSR a pád komunistických režimů v Evropě zahájil úpadek SOF. Z něho se částečně vzpamatovala na svém 15. sjezdu v Havaně v roce 2005. Sekretariát byl roku 2006 přeložen do Atén. K SOF se hlásí ještě několik odborových organizací v Evropě, těžiště činnosti se nicméně jednoznačně přesunulo do třetího světa.
Světová odborová federace, SOF (World Federation of Trade Unions, WFTU, Féderation Syndicale Mondiale, FSM), prokomunistická odborová internacionála.
Světová odborová federace byla založena v roce 1945 jako součást protihitlerovské koalice a jejích snah o nové poválečné uspořádání světa. Sdružovala prakticky všechny významné odborové ústředny s výjimkou americké AFL. Jako všechny odborové internacionály sdružovala SOF kromě národních centrál i odvětvově vymezené svazy.
Když vedení SOF odmítlo podpořit Marshallův plán, založili reformisté v lednu 1949 novou mezinárodní ústřednu – Mezinárodní konfederaci svobodných odborů (International Confederation of Free Trade Unions, ICFTU). Později opustily SOF i další centrály, např. jugoslávská nebo čínská, když se jejich vlády dostaly do sporu se SSSR. Ze západoevropských zemí zůstávaly členem SOF jen dvě významné odborové centrály (francouzská CGT a italská CGIL), jinak její členskou základnu představovali v drtivé většině odboráři z východoevropských socialistických zemí (50% jen ze SSSR). Kromě toho SOF sdružovala i velký počet odborových organizací z třetího světa, pochopitelně nepříliš početných a silných. Tak se SOF stala vlastně jasně prokomunistickou organizací, pokračovatelkou Rudé odborové internacionály.
Československé odbory – Revoluční odborové hnutí – působily v SOF od samého počátku jako velmi aktivní člen. ROH poskytlo významnou pomoc při stěhování SOF z jejího prvního sídla v Paříži, odkud ji francouzská vláda vypověděla v roce 1951, do Vídně a 1956 z Vídně do Prahy, která zůstala sídlem sekretariátu SOF až do roku 2006 – bez ohledu na skutečnost, že Ministerstvo vnitra ČSFR odňalo r. 1991 SOF povolení mít sídlo na území republiky a vyvíjet zde činnost a že nové, demokratické odbory v Československu přerušily se SOF styky.
Rozpad SSSR a pád komunistických režimů v Evropě zahájil úpadek SOF. Z něho se částečně vzpamatovala na svém 15. sjezdu v Havaně v roce 2005. Sekretariát byl roku 2006 přeložen do Atén. K SOF se hlásí ještě několik odborových organizací v Evropě, těžiště činnosti se nicméně jednoznačně přesunulo do třetího světa.