Původně východočeské periodikum Českoslovanské strany sociálně-demokratické vycházející dva až třikrát měsíčně s podtitulem „časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků“ se od roku 1897 stalo namísto dosavadního Sociálního demokrata (1891–97) ústředním orgánem strany s denní periodicitou. Změny formátu, kterými prošel deník v polovině prvního desetiletí 20. století, ho částečně přiblížili dobovému senzačnímu tisku a vedli k rychlému růstu čtenářů. Právo lidu se tak stalo před první světovou válkou druhým nejčtenějším českým deníkem po Národní politice (na Moravě vycházelo pod názvem Moravský přítel lidu), na rozdíl od deníků sesterských sociálně-demokratických stran v Rakousku či Německu, které nebyly přes parlamentní úspěchy schopné konkurovat rozvíjejícímu se trhu senzačních deníků. Od roku 1912 hlavní vydání doplňoval Večerník Práva lidu a od roku 1928 nedělní příloha Pestré květy. Obnovené vydávání v roce 1945 skončilo sloučením s Rudým právem v roce 1948 spolu s pohlcením Československé sociální demokracie Komunistickou stranou Československa (1).
Původně východočeské periodikum Českoslovanské strany sociálně-demokratické vycházející dva až třikrát měsíčně s podtitulem „časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků“ se od roku 1897 stalo namísto dosavadního Sociálního demokrata (1891–97) ústředním orgánem strany s denní periodicitou. Změny formátu, kterými prošel deník v polovině prvního desetiletí 20. století, ho částečně přiblížili dobovému senzačnímu tisku a vedli k rychlému růstu čtenářů. Právo lidu se tak stalo před první světovou válkou druhým nejčtenějším českým deníkem po Národní politice (na Moravě vycházelo pod názvem Moravský přítel lidu), na rozdíl od deníků sesterských sociálně-demokratických stran v Rakousku či Německu, které nebyly přes parlamentní úspěchy schopné konkurovat rozvíjejícímu se trhu senzačních deníků. Od roku 1912 hlavní vydání doplňoval Večerník Práva lidu a od roku 1928 nedělní příloha Pestré květy. Obnovené vydávání v roce 1945 skončilo sloučením s Rudým právem v roce 1948 spolu s pohlcením Československé sociální demokracie Komunistickou stranou Československa (1).