Jednalo se o muzejní instituci, jejímž cílem byla prezentace života a díla Vladimíra Iljiče Lenina a kosmopolitního pohledu na socialistické a komunistické hnutí. Založeno bylo v roce 1953, přičemž jeho sídlem byl Lidový dům, bývalé sídlo Československé sociální demokracie v Praze v Hybernské ulici. Dle legendy byla podnětem k umístění expozice osobní účast V. I. Lenina na tajné bolševické konferenci v Praze v lednu 1912 (viz obr.), čímž se místo zapsalo i do dějin sovětské komunistické historie. Muzeum zaniklo počátkem roku 1990 podobně jako Muzeum Klementa Gottwalda a Julia Fučíka, když jeho sbírky byly včleněny do Muzea dělnického hnutí o. p.s. Zatímco Muzeum Klementa Gottwalda a Julia Fučíka byly cílené hlavně na domácí prostředí, v Muzeu V. I. Lenina měly být prezentovány zejména světové dějiny, případně zasazení československých dějin do kosmopolitního světového revolučního hnutí. Muzeum odpovídalo podobným institucím, které existovaly i v jiných státech bývalého sovětského bloku, které obvykle byly definovány podobně jako prezentace internacionální komunistické ideologie a bývaly spojeny s místem pobytu či lokálními legendami kolem V. I. Lenina.

Obr.: Fotografie Muzeum Vladimíra Iljiče Lenina – Leninova síň.  Rekonstrukce místnosti  v expozici muzea V. I. Lenina, v níž se v roce 1912 konala 6. „pražská“ všeruská konference SDDSR (Sociálně demokratické dělnické strany Ruska) za Leninovy osobní účasti. Národní muzeum, H11F_31359.