Muzea ateismu

Muzea ateismu byly instituce, které měly prezentovat marxisticko-leninský názor vývoje lidstva a ideologicky tak podporovat boj proti náboženství a víře. Vzorem pro budování v Československu byly podobné instituce v SSSR. Z nich nejvýznamnější byla zřízena v odsvěceném pravoslavném chrámu svatého Izáka v Leningradě roku 1931. Ovšem přeměněno v ateistická muzea bylo i mnoho jiných kostelů ve všech svazových republikách. Zatímco v případě stranických muzeí v českých zemích (Muzeum Klementa Gottwalda, Muzeum V. I. Lenina a později i Muzeum Julia Fučíka) se jednalo o instituce, zakládající se na společenských, hlavně historických a politických vědách, muzeum ateismu mělo definovat celistvý vývoj člověka v kontextu marxisticko-leninského pohledu na evoluci, jakož i využívalo etnologii. Prvním muzejním výsledkem vedoucím k muzejní instituci byla putovní výstava Náboženství a ateismus v dějinách lidstva, kterou otevřelo pražské Národní muzeum 13. prosince 1960.  Stálá instituce tohoto typu v rámci Československa vznikla, nejspíš z důvodu boje proti religiozitě, na Slovensku. Dostala jméno Múzeum vývoja spoločenského vedomia a otevřena byla roku 1973 v Bratislavě jako součást Slovenského národného múzea. Na rozdíl od SSSR muzeum nenašlo své prostory v kostele, ale na adrese Pugačevova 4 (dnes Františkánská ulice). Zrušeno bylo roku 1990 a velkou část jeho sbírek přebralo Prírodovedné múzeum SNM.

 

Literatura:
Olšáková, Doubravka, Čeští etnologové 50. let v přední linii boje za vědecký ateismus?, in: Práce z dějin Akademie věd 2018, roč. 10, č. 1.
Fond Múzeum vývoja spoločenského vedomia, Archiv Slovenského národného múzea.