Masová strana je politologický koncept odkazující k organizačnímu pojetí politické strany převládající na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Někdy též bývá označována jako „strana vedoucí člena od kolébky ke hrobu“, čímž je vymezeno její základní pole působnosti: provést občana celým životem, nabídnout mu možnosti politické participace v mládežnické organizaci, členství ve straně a příslušných organizacích a odebírání stranického tisku (1).
Masové strany se vyznačují silnou rolí svých členů, je kladen důraz na jejich velké množství a úspěšnost v tomto ohledu je měřena kvantitativními ukazateli. Největší masové strany mají miliony až desítky milionů členů, kteří platí členské příspěvky a aktivně se podílejí na vytváření stranické politiky. Nejčastěji se jedná o strany ideologicky zaměřené na nižší vrstvy společnosti, zejména sociálně-demokratické nebo komunistické, za masové strany ale bývají rovněž označovány i některé strany křesťansko-demokratické (2).
Masovou stranu je možné vnímat jako jeden z časově ohraničených převládajících organizačních modelů, za jehož úpadek je obecně pokládáno období po druhé světové válce. Strany se začínají vymezovat šířeji a obracejí se k maximalizaci volebního zisku a politickému marketingu.
Masová strana je politologický koncept odkazující k organizačnímu pojetí politické strany převládající na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Někdy též bývá označována jako „strana vedoucí člena od kolébky ke hrobu“, čímž je vymezeno její základní pole působnosti: provést občana celým životem, nabídnout mu možnosti politické participace v mládežnické organizaci, členství ve straně a příslušných organizacích a odebírání stranického tisku (1).
Masové strany se vyznačují silnou rolí svých členů, je kladen důraz na jejich velké množství a úspěšnost v tomto ohledu je měřena kvantitativními ukazateli. Největší masové strany mají miliony až desítky milionů členů, kteří platí členské příspěvky a aktivně se podílejí na vytváření stranické politiky. Nejčastěji se jedná o strany ideologicky zaměřené na nižší vrstvy společnosti, zejména sociálně-demokratické nebo komunistické, za masové strany ale bývají rovněž označovány i některé strany křesťansko-demokratické (2).
Masovou stranu je možné vnímat jako jeden z časově ohraničených převládajících organizačních modelů, za jehož úpadek je obecně pokládáno období po druhé světové válce. Strany se začínají vymezovat šířeji a obracejí se k maximalizaci volebního zisku a politickému marketingu.