Komunistická strana Československa 1921–1938

Komunistická strana Československa (KSČ) byla krajně levicová a antisystémová strana založená na ideologii marxismu-leninismu. Těžila ze sociálního napětí v zemi a jejím cílem byla za meziválečné ČSR revoluce a změna režimu. Politiku strany do zásadní míry určovala v Moskvě sídlící Komunistická internacionála, přičemž KSČ byla zpočátku jednou z největších komunistických stran na světě a v polovině 20. let jen těsně nevyhrála parlamentní volby. Proces jejího zakládání vyvrcholil na slučovacím sjezdu na podzim 1921, kdy se sjednotily jednotlivé komunistické uskupení v zemi a KSČ se stala jediným politickým subjektem v ČSR sdružujícím zástupce všech národností. Další radikalizace strany přišla spolu s nástupem mladší generace stranických funkcionářů okolo K. Gottwalda do jejího čela v roce 1929 a následně se pohybovala na hraně ilegality. Po roce 1935 však s politikou tzv. lidových front strana změnila taktiku, nikoli své cíle, a podporovala obranu země proti nebezpečí ze strany nacistického Německa, na což mohla účinně navázat po druhé světové válce.

Literatura:
Pavel MAREK – Jakub RÁKOSNÍK, Dějiny Komunistické strany Československa I. (1921–1939), Praha 2022.
Jacques RUPNIK, Dějiny Komunistické strany Československa: Od počátků do převzetí moci, Praha 2002.

Komunistická strana Československa 1921–1938

Komunistická strana Československa (KSČ) byla krajně levicová a antisystémová strana založená na ideologii marxismu-leninismu. Těžila ze sociálního napětí v zemi a jejím cílem byla za meziválečné ČSR revoluce a změna režimu. Politiku strany do zásadní míry určovala v Moskvě sídlící Komunistická internacionála, přičemž KSČ byla zpočátku jednou z největších komunistických stran na světě a v polovině 20. let jen těsně nevyhrála parlamentní volby. Proces jejího zakládání vyvrcholil na slučovacím sjezdu na podzim 1921, kdy se sjednotily jednotlivé komunistické uskupení v zemi a KSČ se stala jediným politickým subjektem v ČSR sdružujícím zástupce všech národností. Další radikalizace strany přišla spolu s nástupem mladší generace stranických funkcionářů okolo K. Gottwalda do jejího čela v roce 1929 a následně se pohybovala na hraně ilegality. Po roce 1935 však s politikou tzv. lidových front strana změnila taktiku, nikoli své cíle, a podporovala obranu země proti nebezpečí ze strany nacistického Německa, na což mohla účinně navázat po druhé světové válce.

Literatura:
Pavel MAREK – Jakub RÁKOSNÍK, Dějiny Komunistické strany Československa I. (1921–1939), Praha 2022.
Jacques RUPNIK, Dějiny Komunistické strany Československa: Od počátků do převzetí moci, Praha 2002.