Sociální spravedlnost je filozofický, ekonomický a sociologický koncept odkazující k rovnosti všech sfér společnosti. Konsenzuálně je definován jako „férová a rovná distribuce práv, příležitostí a zdrojů“ (1), často je však chápán v užším slova smyslu jako snaha o nastavení ekonomických či sociálních opatření vedoucích k nastolení rovnosti a v tom důsledku k zajištění sociálního smíru.
Odkaz k ideálu sociální spravedlnosti se pravidelně objevuje v myšlenkách velkých antických a později západních filozofů, nověji je pak chápán jako koncept svázán s učením socialismu nebo komunismu. Někdy odkazuje na nedostatečný důraz v případě kapitalistických myslitelů. Moderními filozofy však bývá kapitalistické učení často revidováno tak, aby problematiku lépe implementovalo do svého středu (2).
Sociální spravedlnost je filozofický, ekonomický a sociologický koncept odkazující k rovnosti všech sfér společnosti. Konsenzuálně je definován jako „férová a rovná distribuce práv, příležitostí a zdrojů“ (1), často je však chápán v užším slova smyslu jako snaha o nastavení ekonomických či sociálních opatření vedoucích k nastolení rovnosti a v tom důsledku k zajištění sociálního smíru.
Odkaz k ideálu sociální spravedlnosti se pravidelně objevuje v myšlenkách velkých antických a později západních filozofů, nověji je pak chápán jako koncept svázán s učením socialismu nebo komunismu. Někdy odkazuje na nedostatečný důraz v případě kapitalistických myslitelů. Moderními filozofy však bývá kapitalistické učení často revidováno tak, aby problematiku lépe implementovalo do svého středu (2).